Jak získat imunitu na chřipku i bez očkování a zadarmo?

Dnes jsem na to přišla! Zrovna si aktivně buduji imunitu na čtyři chřipkové viry a nepotřebuji k tomu ani jediný injekční vpich.

Můj přítel si totiž takový vpich minulý týden zaplatil u svého obvodního lékaře. Původně si šel nechat naočkovat žloutenku, ale když zjistil, že žloutenka stojí tři tisíce korun, rozhodl se pro investici pěti stovek do chřipky. Když už tam byl, přeci nepůjde domů s prázdnou. 

V páteční teplý a slunečný den babího léta si přinesl domů ve své paži hned čtyři viry. Ty nejsilnější. Jak jinak, je přece chlap. Balení na sobotní výlet odložil na ráno a znavený návštěvou nových hostů ve svém těle usnul jako nemluvně. Tvoří si imunitu na zimu, až budou všichni ležet v horečkách, on bude jako rybička, vysvětloval mi, když si v noci převlékal propocené pyžamo. 

Ráno mě kromě slunečních paprsků probudilo šoupání, vrzání, chrchlání a posmrkávání. Přítel se malátně ploužil po bytě s utěrkou na hlavě a hledal další papírové kapesníčky. Vedle postele ležela dvě propocená trička. Výlet odložíme na neděli, dnes se půjdu projít ven sama, přítel bude dál pokračovat v budování imunity na zimní měsíce.

Na venkovním teploměru bylo krásných 28 stupňů, jeden z nejkrásnějších víkendů tohoto podzimu lákal všechny nenaočkované a tedy nezodpovědné osoby ven. Teploměr mého naočkovaného a zodpovědného přítele ukazoval stupňů 38, takže ven nepotřeboval. Měl tepla dost. 

Když jsem se vrátila z procházky s další várkou kapesníků, sirupem na kašel, paralenem a sprejem do nosu, pokusila jsem se roztáhnout žaluzie, aby si i přítel mohl se svými aktivními viry, rozprskanými a rozkašlanými po celém bytě, užít dostatečně slunečného dne alespoň za oknem. Jeho noví viroví kamarádi však preferovali šero, takže jsme zbytek víkendu strávili v zatemněném bytě, provoněném česnečkou a bylinkovými čaji.

Naštěstí babí léto víkendem nekončilo, naneštěstí budování imunity mého přítele na zimní chřipky také ne. Očkování se zkrátka musí užít. Když už člověk do něčeho investuje pět stovek, nemůže to jen tak halabala hodit za hlavu.

Během týdne jsem cestou z práce nakupovala další várky kapesníků, zázvoru a medu. Několik nocí jsem v obýváku usínala na gauči se špunty v uších, jelikož viry, usazené v nosní dutině mého přítele, vedly po nocích hlučné diskuse. S ubíhajícími dny babího léta a ustupující zimnicí bojovníka o imunitu jsem se začínala těšit na další víkend. Snad bude ještě hezky...

Je pátek a teplo a slunečno. Přítel konečně posílil svou imunitu a plánuje víkend. Já mu nepomáhám. Mám zimnici, kašel a rýmu. Bolí mě celé tělo. Jde mi vařit čaj a když mi podává paralen, spokojeně hodnotí situaci. Právě totiž zjistil, že mu pojišťovna na očkování přispěje třemi stovkami. Takže imunita jen za dvě kila. Zamyšleně se na mě podíval a dodal: „No vidíš a ty to máš díky mně úplně zadarmo.“ 

Babí léto dnes končí, začíná se ochlazovat. Venku je 15, u mě 37,5. Za pár dní už budu jako rybička. A moc se těším na zimní mlhavá rána, kdy se ještě za tmy budeme s přítelem brodit plni imunity v břečkách sněhu do práce, zatímco kolegové budou doma v posteli popíjet čaje a léčit svou poctivě získanou chřipku.

Zdroj: https://monikakleinova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=683958